Filiální kaple Nejsvětější Trojice v zámku-Chotěboř

Zámek

 

Z původního sídla majitelů chotěbořského panství (tvrze) se do dnešních dnů nedochovalo nic. V době, kdy byla Chotěboř v majetku českých králů, a i v pozdějším období, kdy její vlastníci byli představitelé zámožnějších rodů, nebyla využívána jako sídlo majitele, ale především k hospodářsko-správním účelům. Jako sídlo sloužila pak ještě krátce v 17. století chudému rodu Rašínů. Po smrti posledního z nich r. 1660 tvrz chátrala a pravděpodobně byla zničena požárem r. 1692. Další majitel (Vilém Leopold Kinský) se pak rozhodl postavit na místě zničené tvrze nové honosnější sídlo – dnešní zámek. Umístění původní tvrze není spolehlivě doložitelné, ale podle archeologických průzkumů lokality stojí zámek pravděpodobně přímo na jejich základech. Léta kdy stavba probíhala se dají určit jen z chronogramů Magno trIno DeoConseCrat(=1701) a Magno Deo CapeLLa Ista ornata est (=1701) v portálu zámecké kaple Nejsvětější trojice a podle letopočtu MDCCII (=1702) v portálu hlavního průčelí. Stavba je převážně ve stylu raného baroka a má podobu čtyřkřídlé jednopatrové budovy s uzavřeným nádvořím.

Další majitelé se rychle střídali. V roce 1836 pak panství přešlo sňatkem do rukou Dobřenských z Dobřenic. Za jejich vlády byla provedena přestavba části prvního patra donovorenesančního stylu (18651870), zřízení rozsáhlého anglického parku se vzácnými dřevinami (18701875) a dále pak rekonstrukce po požáru z 25. února 1927. Dobřenští vybudovali také rodinný hřbitov, vzdálený asi 1 km od zámku. 49°43′49″ s. š., 15°40′57″ v. d.

Poslední majitelé (Jan Maxmilián Dobřenský a jeho žena Leopoldina roz. Lobkovicová) v roce 1948 odešli do Kanady a zámek převzal stát. Po roce 1948 se využívání zámku měnilo (byty, hudební škola, jídelna státního statku), takže z původního mobiliáře se mnoho nedochovalo. Od r. 1952 je zámek sídlem Městského muzea, které si ho v r. 1966 převzalo do správy a nechalo provést nutné opravy. V těch pak pokračovali Dobřenští, kterým byl zámek 15. července 1992 vrácen. Městské muzeum zde sídlí dodnes, takže se zámek opět stal kulturním centrem a místem setkávání místních občanů i návštěvníků Chotěboře.


 

Nejcennější vnitřní prostorou  zámku a jedinou místností, která se dochovala v původním stavu z počátku 18. století, je zámecká kaple Nejsvětější Trojice. Vyzikla současně se zámkem a stejně jako v případě zámku není známo jméno stavitele ani jména autorů její vnitřní výzdoby.

Kaple se sakristií zaujímá prostory přízemí a prvního patra východního křídla. Osvětluje ji šikmé okno nad oltářem. Portál z nádvorního ochozu je podélný, obložený ploše profilovaným rámem a převýšený římsou, nad níž tvoří nástavce úseky segmentové římsy. Na římse najdeme oba již dříve zmíněné chronogramy s letopočtem1701. Uprostřed se nachází plastická kartuš s erbem rodu Kinských, zahalená drapérií. Strop i část stěn kaple jsou zdobeny bohatou štukovou a freskovou výzdobou z počátku 18. století. Na stropě je vymalovaná freska „Andělský chór hude kolem Božího oka“. Rohy jsou opatřeny oválnými freskami zpodobňujícími jednotlivé evangelisty. Zbývající plocha je pokryta stylizovanými akanty. Podobná je i výzdoba stěn. Dříky koutních pilastrů jsou rozděleny na tři pole: ve středním jsou obrazy sv. Jeronýma, sv. Řehoře, sv. Augustina a sv. Ambrože. Nad oknem můžeme vidět plastickou obdélnou kartuš a v ní je umístěn znak Dobrzenských. Před kruchtou vystupuje empora na třech ve voluty stočených konzolách. Plnou neprolomenou poprsnici zdobí obraz sv. Josefa. Sakristie je sklenuta hladce křížem. Vchod je pravoúhlý s pískovcovým rámem. Na bohatě vyřezávaném oltáři se nachází obraz Nejsvětější Trojice v oválném rámu.

 V kapli také stojí kříž z hrobu hrabete Jarosava Dobrzenského, který padl v I. světové válce 8. září 1914 u Rawy Ruské v Haliči. Jedná se o původní březový kříž z bojiště u Rzycki, který byl do Chotěboře přinesen 2. května roku 1916 spolu s ostatky padlého. Ty byly umístěny na rodinný hřbitov Dobrzenských.

Na stěnách kaple visí nedávno zrestaurované obrazy zasazené ve štukové dekoraci. Na prvním obraze můžeme vidět symbolickou scénu-sedláka, který přikovává knížete v nádherném rouše k řetězu. Druhým obrazem je „Příchod Tří králů“ v barokním pojetí. Oba obrazy byly později přemalovány. Z 18. století pocházejí obrazy světců sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Mikuláše, sv. Lukáše malujícího Panny Marii a dále rozměrná plátna „Večeře v Kafarnaum“, „Plačící ženy potkávají Krista“ a „Vstup do ráje“.

Kaple a sakristie je opatřena původním mobiliářem z počátku 18. století. Pěkné jsou zejména malované lavice. Nejstarším kusem zařízení kaple jsou dosud funkční varhanní pozitiv. Byl vyroben někdy kolem roku 1650 a dnes je již opatřen elektrickým pohonem měchů.

 Mše svaté, na svátek. sv. Jana Nepomuckého a slavnost Nejsvětější Trojice


 

Vyhledávání

Fotogalerie

Návštěvnost

Počet zobrazených článků
325088

Dnešní čtení