Děkanský kostel sv. Jakuba staršího

Attachments:
Download this file (Kostel sv. Jakuba.pdf)Kostel sv. Jakuba.pdf[ ]3435 kB

Na místě dnešního kostela stávala již ve 12. století pozdně románská kaple sv. Jakuba Staršího. S existencí této kaple jsou spjaty počátky Chotěboře. Dochované fragmenty jejího zdiva jsou dnes uloženy v městském muzeu. Tato kaple byla v roce 1265 věnována Smilem z Lichtenburka žďárskému cisterciáckému klášteru. Žďárští cisterciáci již v roce 1267 vyslali do Chotěboře tři řádové bratry, aby spravovali její jmění. Tím vzniklo proboštství, které bylo schváleno 16. 4. 1267 pražským biskupem. V roce 1273 byl postaven v místech nynějšího farního dvora malý klášter.

Pohlednice z roku 1899


Pohlednice z roku 1925



 

V roce 1303 povolali bratří Oldřicha Raimunda z Lichtenburka a nařídili mu zřízení chudobince (špitálu) uvnitř kláštera. Klášter zanikl pravděpodobně za husitských válek v roce 1421, kdy jej řeholníci opustili.

Žďárský klášter přistoupil již ve druhé polovině 14. století k přestavbě kaple na gotický farní kostel. V souvislosti s přestavbou zde byl v roce1350 zřízen úřad plebánie. Z původní gotické stavby kostela se do dnešní doby dochovala část severní zdi obdélné lodi a věže, postavené z kvádrů.

Od roku 1384 se kostel označuje jako farní a již na počátku 14. století se stává centrem duchovního života.

Hlavními představiteli církve byli v roce 1351 plébán Heilin, jeho nástupce Otík z Týnce nad Labem, v roce 1374 plébán Jan, v roce 1377 Jakub z Křesetic, v roce 1391 Bartoloměj z Klatov a po smrti plebána Jaxa v roce 1393 Jiří z Heřmanova Městce, kteří byli ustanovováni se souhlasem světské vrchnosti. Tito faráři úzkostlivě dbali na vybírání desátků.

Po husitských válkách se Chotěboř stala výhradně českým městem, kde katolickou církev vystřídali duchovní přijímající pod obojí. V 16. století mělo sídlo na kůru zdejšího kostela literární bratrstvo. Během třicetileté války, po roce 1624, odcházeli z Chotěboře jako první právě nekatoličtí knězi. V roce 1635 musejí Chotěbořští půl roku živit Collaltův regiment. Pravděpodobně při jeho odchodu bylo město vojáky zapáleno. Při požáru vyhořel mimo jiné také kostel s věží a zvonicí, v níž se rozlily všechny zvony. Ušetřena nezůstala ani fara. Po konfiskaci trčkovského majetku byl v roce 1637 na opuštěnou protestantkou faru ustanoven první katolický farář Petr Jindřich Hoffmann, který pokračoval v násilné rekatolizaci městského obyvatelstva. Jeho nástupcem byl Pavel Petr Galii, rodák z Kaňku u Kutné Hory, který v říjnu 1643 odešel do Kolína. Od roku 1671 patřila chotěbořská fara k vikariátu kutnohorskému. Krátce nato k ní byla připojena Heřman, když „pozbyla faráře". V roce 1701 se stala ještě s deseti farami novým vikariátem se sídlem v Polné. V roce 1843 měla údajně fara mimo tři faráře ještě kaplana v zámecké kapli, který byl povinen sloužit zde denně tichou mši a v neděli a ve svátek služby Boží.

Kostel byl poškozen dalšími požáry v letech 1692, 1740, 1800 a 1832. V roce 1740 padl za oběť požáru kromě kostela také přilehlý hřbitov s dřevěnými kříži.


 


V letech 1894-1895 byl kostel přestavěn pseudogoticky. Před přestavbou byl kostel v jádře gotickou dvoulodní budovou, krytou šindelovým sedlem, s hladkými stěnami bez soklu. Nejstarší byla severní zeď a věž, ze 14. století bylo kněžiště, z 15. století boční loď s portálem, ze 17. - 18. století - z období baroka - pocházela sakristie, kruchty a předsíňky před postranními vchody, z roku 1832 klenby v lodích a opěrné zdivo na věži. Z původní stavby, která byla zbořena v roce 1893, byla ponechána pouze věž, severní stěna lodi, část stěny kněžiště se sakristií, portálem a sanktuáriem a jižní stěna s portálem. Obvodové zdi byly zvýšeny o 3 metry a část východní prodloužena o jedno klenbové pole v kněžišti a o dvě pole v boční lodi, která byla ukončena polygonovitým závěrem. Nad sakristií byla dostavěna oratoř se schodištěm a nové schodiště bylo přistaveno také ke kůru. Budova byla pokryta břidlicí, střecha sakristie byla z valašské čepice změněna v pultovou.


 


SOUČASNOST

 

Dnes tedy vypadá kostel takto: v presbytáři se nacházejí 3 nízká okna. V severní zdi se zachoval portálek, který vede do sakristie. Na vnější ploše jsou patrné 3 plastické štíty ze 14. století. Dveře sakristie jsou železné, pobité křížem kovovými pásy se dvěma zámky. V jižní stěně se otevírá hrotitý oblouk do boční lodi. Triumfální oblouk je polokruhovitý a úzký. V severní stěně se otevírají tři okna. V západním poli stojí kruchta, na kruchtu vede nový vchod z věže. Postranní loď je opatřena třemi okny a je spojena čtyřmi oblouky.

Vnitřní zařízení má převážně novogotický charakter. Kostelu vévodí hlavní oltář sv. Jakuba Staršího, věnovaný chotěbořskou občanskou záložnou, v postranní lodi najdeme oltář Panny Marie pasovské, oltář Svaté rodiny a oltář Panny Marie Lurdské. V hlavní lodi je nalevo od oltáře sv. Jakuba kazatelna a u sakristie oltář svatého Kříže. U oltáře Panny Marie je cínová křtitelnice v podobě obráceného zvonu. Byla ulita Ondřejem Ptáčkem z Kutné Hory v roce 1524 a je to nejstarší inventář kostela. Křtitelnice je opatřena následujícím českým nápisem: TATO STUDNICE KRZTU JEST W NIZTO KDO BY SE POKRZTIL WE GMENO ST. TEN ODHRZYCHU PRWOROZENYHO JAKUZ PISMODI OCISSTEN BUDE TOHO SKUTKU PRZYCINA TITO SU G. WOBOLECKY M STANISLAVA G REBUSA KDERZIZ TOHO CZASU AURZAD DRZIELIN MCCCCCXXIIII.

Venku v kostelní zdi a uvnitř kostela se nachází šest náhrobních kamenů. Čitelný je nápis pouze na jednom z nich; jde o pískovcový náhrobek vně kostela, kde se praví: ZDE LEŽÍ WISOCE UROZENI PAN IANGIRI Z MUHLENSDORF KRAL-DVORSKA RADDA PAN NA NOVÍ WSI VIEKU SVÉHO 83 LÉTA ROKU 1789 29. DECEMBRIS. Na dvou náhrobcích z mramoru uvnitř kostela lze rozeznat pána a paní zahalené v rubáších.

Kostel stojí uprostřed bývalého hřbitova, který byl v roce 1854 zrušen a v jehož severovýchodním rohu stávala kostnice.





V sedmdesátých letech 20. Století byl kostel vymalován. Znovu obnoveny omítky a výmalba, byla v květnu a červnu 2010. V roce 2013 byla opravena část krovu věže.


 

 

 

 


Zvětšit mapu

Vyhledávání

Fotogalerie

Návštěvnost

Počet zobrazených článků
346746

Dnešní čtení